RSS - artykuły - Szklarska Poręba

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 27. listopad 2008

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 27. listopad 2008

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 15. prosinec 2010

• Położenie geograficzne i dostępność komunikacyjna. Do Szklarskiej Poręby można dojechać międzynarodową drogą E65 oraz linią kolejową. Bliskość takich miasta jak Wrocław, Praga, Drezno, Berlin.
• Walory przyrodnicze i krajobrazowe dwóch pasm górskich (Karkonosze i Góry Izerskie)
• Walory turystyczne
• Walory sportowe i rekreacyjne
• Klimat
• Ulgi dla inwestorów
• Rozwinięta infrastruktura techniczna, rozbudowana sieć kanalizacyjna i wodociągowa
• Szkolnictwo wyższe i techniczne związane z branżą turystyczną (Jelenia Góra)
• Mieszkańcy

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 11. listopad 2010

Turystyka jest najważniejszym działem gospodarki Szklarskiej Poręby. W mieście nie ma przemysłu ciężkiego lub chemicznego i co najważniejsze nie jest on pożądany. W gminie preferowane są obecnie inwestycje w usługi podnoszące poziom konkurencyjności turystycznej i jakości życia mieszkańców.

Szklarska Poręba może przyjąć jednorazowo około 10 tysięcy gości w blisko 300 obiektach, w tym 12 hotelach, kilkunastu pensjonatach, 4 schroniskach oraz 216 w innych obiektach. Szacuje się, że rocznie miasto odwiedza około miliona turystów. W Szklarskiej Porębie jest kilkanaście restauracji, drugie tyle barów, dwie dyskoteki, trzy dancingi, liczne sklepy różnej branży.

Ruch turystyczny obsługuje 4 biura turystyczne oraz Informacja Turystyczna. Odnowę biologiczną oferuje 7 obiektów oraz 2 mikroklimatyczne groty solno–jodowe i 5 małych krytych basenów. W Szklarskiej Porębie jest położony najwyżej w Polsce stadion lekkoatletyczny z bieżnią tartanową, na którym trenuje kadra narodowa, boisko do siatkówki plażowej, kort tenisowy, 3 kręgielnie, osada jazdy konnej oraz rozbudowana sieć wyciągów narciarskich.

W mieście jest 6 muzeów, 3 galerie, 2 dyskoteki, 3 dancingi, 3 kawiarenek internetowych, kilkadziesiąt punktów z bezprzewodowym dostępem do internetu (free hot spot), liczne wypożyczalnie rowerów i sprzętu zimowego oraz kilka szkółek narciarskich.

Podmioty działające na terenie miasta najczęściej zatrudniają do 9 osób. W większości w gastronomi, hotelach, handlu i usługach.

Największymi zakładami pracy są:

• Interferie Sp. z o.o.
• Sudety Lift Sp. z o.o.
• Samodzielny Publiczny Zakład Opieki Zdrowotnej
• Izerskie Centrum Pulmonologii i Chemioterapii NZOZ w Szklarskiej Porębie;
• Nadleśnictwo Szklarska Poręba
• Miejski Zakład Gospodarki Lokalowej

Największym zagranicznym inwestorem działającym na terenie miasta jest ARLBERGER BERGBAHNEN AG z siedzibą w Insbruku, która to zainwestowała w instalację narciarską na Szrenicy.

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 6. červen 2009

Zimowe inwestycje

Nasze miasto jest dynamicznie rozwijającym się ośrodkiem sportów zimowych. Wkrótce rozbudowana zostanie SkiArena Szrenica . Północne stoki oraz nowy system dośnieżania, a także najwyżej w Karkonoszach położone nartostrady, pozwolą na uprawianie narciarstwa zjazdowego od początku grudnia, aż po koniec kwietnia. Będzie to jedyne takie miejsce w polskiej części Sudetów. Rozbudowany system wyciągów, poszerzenia i przebudowa nartostrad, zwiększą komfort i bezpieczeństwo narciarzy.

Szklarska Poręba posiada najlepsze w Europie Środkowej trasy narciarstwa biegowego i śladowego. Planujemy dalszy rozwój ośrodka w Jakuszycach o budowę kolejnych tras, bliżej centrum miasta, przebudowę strzelnicy biatlonowej oraz budowę „zimowego stadionu” w taki sposób, aby móc organizować imprezy rangi Pucharu Świata. Góry Izerskie na terenie których zlokalizowane są trasy biegowe, można śmiało nazwać Polską Alaską.

Plany Inwestycyjne

• Rozbudowa narciarska SkiAreny Szrenica. Jest to inwestycja spółki Sudety Lift. Samorząd, a także lokalny biznes i stowarzyszenia zaangażowały się w tę inwestycję na etapie jej planowania i wydawania zgody na inwestycję na terenie Parku Narodowego.
• Niezależnie prowadzone są prace studyjne nad kolejnym obszarem narciarskim poza Parkiem Narodowym
• Rozbudowa tras biegowych i ośrodka w Jakuszycach. Bardzo ważna jest przebudowa strzelnicy Biatlonowej. Szklarska Poręba już rozpoczęła starania, aby stać się gospodarzem zawodów rangi Pucharu Świata w Narciarstwie Klasycznym.
• Rozbudowa i modernizacja sieci wodociągowo-kanalizacyjnej. Do końca 2009 roku wykonane zostaną inwestycje o łącznej wartości prawie 90 mln złotych. Będzie to rozbudowa sieci kanalizacyjnej i wodociągowej, budowa nowych ujęć wody, stacji uzdatniania, a także nowej oczyszczalni, która zastąpi dotychczasowe trzy małe.
• Esplanada – park miejski w centrum. Chcemy, aby był miejscem spotkań, niewielkich imprez plenerowych, codziennych zabaw, a także prezentacji twórczości wielu artystów mieszkających w Szklarskiej Porębie.
• Remonty drogowe w mieście. Priorytetowym zadaniem komunikacyjnym jest budowa obwodnicy Szklarskiej Poręby. Jest to zadanie Generalnej Dyrekcji Dróg Krajowych i Autostrad.

Ulgi dla inwestorów

Inwestorów traktujemy poważnie. Chcemy grać z Wami „Fair Play”. Dlatego od razu stawiamy sprawy jasno: nie chcemy kopalin, nie mamy miejsca na apartamentowce, nie zgodzimy się na przemysł ciężki i chemiczny oraz uciążliwy dla otoczenia.

Oczekujemy inwestycji turystycznych i podnoszących poziom usług oraz życia mieszkańców. Dla inwestorów cały czas w zależności od potrzeb miasta przygotowujemy ulgi w podatkach i opłatach miejscowych.

Zwolnienia się od podatku od nieruchomości na nowo wybudowane (wyciąg z uchwały rady miasta Nr XXX/339/05)

1. budowle i budynki jako całość techniczno-użytkową wraz z instalacjami i urządzeniami, stanowiące kompleksy rekreacyjno – sportowe, oraz zajęte pod nie grunty, służące do prowadzenia działalności gospodarczej w zakresie rozwoju sportu i rekreacji, pod warunkiem wykorzystania ich do tej działalności, w szczególności:
   • koleje gondolowe i krzesełkowe,
   • wyciągi narciarskie orczykowe z podporami,
   • instalacje sztucznego naśnieżania,
   • nartostrady, tory do uprawiania sportów letnich i zimowych,
   • skocznie narciarskie,
   • budynki stanowiące zaplecze techniczne obsługi obiektów rekreacyjno-sportowych,
2. hale widowiskowo – sportowe,
3. schroniska górskie,
4. baseny kryte i otwarte z podgrzewaną wodą,
5. korty tenisowe
6. boiska piłkarskie.
7. parkingi ogólnodostępne z liczbą miejsc powyżej 50.

Ponadto istnieje możliwość udzielania ulg w formie umarzania, odraczania i rozkładania na raty wierzytelności Miasta Szklarska Poręba, do których nie stosuje się przepisów ustawy Ordynacja podatkowa według zasad opisanych w Uchwale Nr XLIX/538/06 Rady Miejskiej w Szklarskiej Porębie z dnia 30 czerwca 2006 r.

Oferta inwestycyjna

Aktualne informacje o ofercie inwestycyjnej podawane są na bieżąco na stronie internetowej miasta www.szklarskaporeba.pl

Preferowane inwestycje

• Hotele z rozbudowaną częścią rekreacyjną
• Kompleksy rekreacyjno – sportowe, w tym między innymi rynna zjazdowa, kompleks boisk
• Usługi proturystyczne

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 26. listopad 2008

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 28. květen 2014

Kazimierz Dolny

www.kazimierz-dolny.pl

Bad Harzburg

www.bad-harzburg.de

Harrachov

www.harrachov.cz

Korenov

www.korenov.cz
 

Worpswede

www.worpswede.de

• Szklarska Poręba i Worpswede podpisały umowę o współpracy w dziedzinie kultury.
• Openair Festival w Worpswede.
• Między Biegunami
  
  
  
  
  
  
  
  

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 20. únor 2019

Polska jest największym beneficjentem pomocy unijnej. W latach 2014-2020 Unia Europejska przeznaczyła dla naszego kraju 82,5 mld €. Podział środków i kierunki ich wykorzystania był przedmiotem dyskusji i uzgodnień władz centralnych i samorządowych z różnymi partnerami.

Fundusze zostaną zainwestowane w zwiększenie konkurencyjności polskiej gospodarki, poprawę spójności społecznej i terytorialnej kraju, w podnoszenie sprawności i efektywności administracji. Najważniejszym celem programów unijnych jest poprawa poziomu życia mieszkańców dzięki wzrostowi gospodarczemu i wzrostowi zatrudnienia.

Na co przeznaczone będą fundusze?

Największe kwoty Polska zainwestuje w infrastrukturę transportową (drogową i kolejową), ale największy wzrost wydatków nastąpi w sferze innowacyjności i wsparcia przedsiębiorców. Nadal finansować będziemy inwestycje w ochronę środowiska i energetykę, a także projekty z dziedziny kultury, edukacji, zatrudnienia czy przeciwdziałania wykluczeniu społecznemu.

Miasta wojewódzkie wraz z okalającymi je gminami otrzymają duże wsparcie na realizację wspólnych przedsięwzięć w zakresie dostępności komunikacyjnej. Ponadto fundusze sfinansują inwestycje w miastach, zwłaszcza projekty związane z kompleksową rewitalizacją, ekologicznym transportem miejskim, gospodarką niskoemisyjną. Wymogiem UE jest również rozwój tzw. inteligentnych specjalizacji, czyli skupienie się poszczególnych regionów na wybranych priorytetach polityki innowacyjnej.

Obok bezzwrotnych dotacji Unia Europejska udostępnia także tzw. instrumenty zwrotne, czyli pożyczki i kredyty. Korzystać z nich mogą zarówno przedsiębiorcy, jak i samorządy.

Perspektywa na lata 2014-2020 będzie wdrażana w Polsce poprzez 6 krajowych programów operacyjnych zarządzanych przez Ministerstwo Rozwoju oraz 16 programów regionalnych zarządzanych przez Urzędy Marszałkowskie.

Programy: krajowe, regionalne i ramowe Unii Europejskiej na stronie Fundusze Europejskie w Polsce oficjalnego serwisu funduszy europejskich.

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 24. červen 2021

Zespół Szkół Ogólnokształcących i Mistrzostwa Sportowego
ul.Obrońców Pokoju 17
tel. 757 172 206
zso-szklarska.pl
e-poczta: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Liceum Ogólnokształcące z Oddziałami Mistrzostwa Sportowego
ul. 11 Listopada 2
tel. 757 172 206
LiceumSzklarska.szkolnastrona.pl
e-poczta: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Szkoła Podstawowa nr 5 z Oddziałami Mistrzostwa Sportowego im. Wlastimila Hofmana
ul. 11 Listopada 2
tel. 757 172 932, 757 172 932
SzkolaHofman.szkolnastrona.pl
e-poczta: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Szkoła Podstawowa nr 1 im. Tadeusza Kościuszki
ul.1-go Maja 32
tel. 757 172 388
SP1Szklarska.superszkolna.pl
e-poczta: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Przedszkole Samorządowe nr 2
Osiedle Huty 1
tel. 757 172 716, 757 172 716
Przedszkole2.szklarskaporeba.pl
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Samorządowy integracyjny żłobek MAGICZNY ŚWIAT MALUCHÓW
Osiedle Huty 1
tel. 757 677 460
e-poczta: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 2. březen 2015

Krkonoše

Turistická chata Szrenica

58-580 Szklarska Poręba, PO Box 166
tel. +48 75 75 260 11
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.szrenica.pl

Horská chata se nachází ve výšce 1362 m n. m., na vrcholu stejnojmenné hory, v Krkonošském národním parku na hlavní krkonošské turistické stezce (červené), 300 m od státní hranice (15' k turistickému hraničnímu přechodu s Českou republikou). Chata byla postavena v letech 1921-22 a rekonstruována v roce 1972 po požáru střechy.
Přístup: sedačkovou lanovkou ze Sklářské Poruby, pěšky po červené značce kolem Vodopádu Kamieńczyku.

90 lůžek, chata v soukromém vlastnictví.

Turistická chata Kochanówka - u Vodopádu Szklarky

58-573 Piechowice
tel. +48 781 024 159
www.kochanowka.wszklarskiej.net

Chata se nachází v enklávě Krkonošského národního parku, přímo vedle Vodopádu Szklarky, ve vzdálenosti pouhých 300 m od parkoviště u státní silnice E65. Vystavěna v letech 1892-97. Název chaty „Kochanówka” je spojena se jménem Daniela Kochana, sudetského průvodce, který poté, co v roce 1951 chatu Převzal Klub polských turistů, byl krátce vedoucím objektu. V roce 2000 byla stará cesta od parkoviště k vodopádu uzpůsobena pro tělesně postižené turisty.

12 lůžek, chata Klubu polských turistů.

Chatapod Labským štítem

58-580 Szklarska Poręba, PO Box 167
tel. +48 75 75 260 88
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.labskiszczyt.pl

Chata ve výšce 1168 m n. m. na louce pod Labským štítem, na okraji Labského kotle, na území Krkonošského národního parku. Přístup: z Horní Sklářské Poruby po žluté značce cca 2 hod.

50 lůžek, chata Klubu polských turistů.

• Turistická chata Na Szrenické louce
  58-580 Szklarska Poręba, PO Box 164
  tel. +48 75 717 24 21
  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
  www.hala-szrenicka.com
  
  Chata v nadmořské výšce cca 1200 m n. m. na území Krkonošského národního parku, v západní části Krkonoš, mezi dvěma vrcholy Kamiennikem a Szrenicí. Přístup: ze Sklářské Poruby po červené značce cca 2 hod. Pastevecká bouda z konce 18. Století byla postupně přestavěna na turistickou chatu a později mnohokrát rekonstruována, mj. po požáru v roce 1975.
  
  110 lůžek, chata Klubu polských turistů.
  
  
• Turistická chata Kamieńczyk
  58-580 Szklarska Poręba, PO Box 47
  tel. +48 75 75 260 85
  www.schroniskokamienczyk.pl
  
  Chata přímo u vodopádu Kamieńczyku, u hlavní trasy na Szrenici.
  První soukromá turistická chata, postavená Janinou a Jerzym Sieleckými v roce 1997 na místě předválečné turistické chaty, která vyhořela v roce 1984 roku.
  
  19 lůžek, soukromá chata, u chaty dřevěný salaš s ohništěm uprostřed.
  
  
• Turistická chata Na Chojniku
  58-570 Jelenia Góra - Sobieszów
  tel. +48 75 755 35 35
  
  Chata se nachází na vrcholu žulového, lesnatého kopce Chojnik, v malebné zřícenině gotického hradu, v nadmořské výšce 627 m n. m. Vzdálenost od nejbližší autobusové zastávky v Sobieszowě cca 1 hod. Kopec je enklávou Krkonošského národního parku.
  
  
• Turistická chata Odrodzenie
  ul. Karkonoska 1
  58-563 Przesieka, obec Podgórzyn
  tel. +48 75 752 25 46
  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
  www.schroniskoodrodzenie.com
  
  Chata se nachází v nadmořské výšce 1236 m n. m. na úbočí Malého Szyszaka nad Krkonošským sedlem, na území Krkonošského národního parku. Přístup: z autobusové zastávky v Przesiece po modré značce cca 2 hod.
  

Turistická chata Samotnia

ul. Na Śnieżkę 16
58-550 Karpacz
tel. +48 75 761 93 76
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.samotnia.com.pl

Horská chata stojí v Kotli Malého plesa (Mały Staw), nad Malým plesem, v nadmořské výšce 1195 m n. m. (12 m nad vodní hladinou), na území Krkonošského národního parku. Přístup: z Karpacze po žluté a modré značce cca 1,5 hod. Jedna z nejstarších chat v Polsku, první zmínky o pastevecké boudě na tomto místě pocházejí ze 17. století.

50 lůžek, chata Klubu polských turistů.

• Turistická chata Strzecha Akademicka
  58-550 Karpacz
  tel. +48 75 753 52 75
  mobil: 601 57 22 20
  www.strzecha-akademicka.com.pl
  
  Chata se nachází uprostřed Złotówky, širokého, bezlesého hřebene, který odděluje Kotel Malého plesa od Bílého Jaru, ve výšce 1258 m n. m., na území Krkonošského národního parku. Přístup: z Bílého Jaru po žluté značce 1 hod. nebo od kostelíku Wang v Horním Karpaczi po modré značce 1 hod. 20 min. Současná budova hotelu byla postavena v roce 1907. Dodnes používaný název „Strzecha Akademicka” vznikl v prvních letech po 2. světové válce, když byl objekt ve vlastnictví studentů krakovských vysokých škol.
  
  140 lůžek, chata Klubu polských turistů.
  
  
• Turistická chata Muflon - Przełęcz Okraj
  58-506 Kowary
  tel. +48 75 761 51 10
  

Jizerské hory

Turistická chata Orle
58-580 Szklarska Poręba-Jakuszyce, PO Box 140
tel. +42 607 920 541
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.orle.vulcan.pl

Turistická chata v Jizerských horách. Jedná se o pozůstatek staré sklářské osady. V jediné památkově chráněné budově, která zde zůstala z dob největší slávy osady, je nyní bufet turistické chaty a sál s krbem. Objekt dnešní turistické chaty „Orle“, tzv. „Hájovnu“ z tesaného kamene vybudoval kolem roku 1860 majitel sklárny pravděpodobně k administrativním účelům. Ubytování je poskytováno v bývalé strážnici, dvou budovách z 30. let. Přístup: od chaty „Běhu Piastů” w Jakuszycích – po asfaltové silnici cca 5 km k turistické chatě. O něco kratší je přístup po červené turistické značce vedoucí z Jakuszycké Polany přes vyhlídku „Letadlo” také přímo k turistické chatě.

40 lůžek.

• Turistická chata Górzystów
  59-850 Świeradów Zdrój, PO Box 31
  tel. +48 75 75 32 533
  mobil: +48 607 426 998
  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
  www.chatkagorzystow.prv.pl
  
  Chata leží na Jizerské louce. Je to jediná dochovaná budova (kdysi škola) někdejší osady Gross-Izer, která zde existovala od roku 1630. Přístup: po červené značce z Jakuszyc k chatě "Orle" a dále k chatě Górzystów, po žluté značce z Jizerského rozcestí po rozcestí Pod Kopą, po modré značce ze Świeradowa Zdroje přes Jizerskou polanu až k chatě.
  
  40 lůžek.
  
  
• Turistická chata Na Stogu Izerskim
  59-850 Świeradów Zdrój, ul. Nadbrzeżna 1
  tel. +48 75 75 22 110
  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
  www.stogizerski.prv.pl
  
  Chata stojící v nadmořské výšce 1061 m n. m. v západní části Vysokého hřbetu. Byla postavena roku 1924 z iniciativy Krkonošského spolku. Přístup: ze Świeradowa Zdroje cca 2 hod. nebo kabinovou lanovkou 10 min.
  
  47 lůžek, chata Klubu polských turistů.
  

(*) Všechny informace byly převzaty z internetových stránek jednotlivých objektů a ze stránek www.pttk.pl

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 3. červenec 2020

Turistické trasy v Krkonoších a Jizerských horách

Pěší turistika má v našich horách bohatou, několikasetletou tradici.

Západní Sudety jsou regionem s velmi dobře rozvinutou turistickou infrastrukturou. Síť turistických cest, vedoucí od jedné zajímavosti či turistické chatě k druhé, utváří velmi přátelskou atmosféru pro horskou turistiku, a to nejen pro zkušené turisty.

Přes Jizerské hory a Krkonoše vede Hlavní sudetská trasa GSS Mieczyslawa Orłowicze značený červenou barvou, která začíná v městě Świeradow Zdrój a po přejití přes celé Sudety (cca 350km) končí v Paczkowě. Ostatní stezky označené zelenou, žlutou, modrou a černou barvou jsou spojovací, okružní nebo některá z podob GSS.

Kromě toho jsou na území Sklářské Poruby vyznačeny i tematické turistické stezky. Během procházky vybranou trasou se můžeme seznámit s historií, kulturou, tradicí nebo prastarou vírou i zvyky obyvatel Krkonoš a Jizerských hor.

Užijte si putování po Sklářské Porubě a prozkoumávání našich největších turistických atrakcí. Seznamte se s královstvím Krkonoš na Magické stezce ducha hor, najděte nejcennější poklady Valonské stezky nebo prožijte příjemné chvíle při procházce s epigramy Velkou turistickou stezkou Jana Sztaudyngera.

Avšak všechny milovníky přírody zveme na procházky po pěšinách Krkonošského národního parku. Více informací…

Více fotografií najdete v autorské fotogalerii Zygmunta Trylańskiego

Zobrazit film "Po městě", "Neobvyklé hory"

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 4. červenec 2022

Půjčovny jízdních kol

STACJA JAKUSZYCE
Sklářská Poruba - Polana Jakuszycka
tel. 668 667 088, www.stacja-jakuszyce.pl
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Zveme všechny, kteří se ještě nerozhodli koupit si vlastní kolo, nechali svého jednostopého miláčka doma nebo nevěří ve vlastní síly a myslí si, že jízda na horském kole je pro ně příliš složitá. Nabízíme Vám nové, velmi dobré stroje – horská kola značky Scott v různých velikostech, dokonce i pro ty nejmenší. Můžete k nám přijet autem nebo vlakem a my Vám nejprve nabídneme výlet ke kultovním jizerským turistickým chatám Orle nebo Górzystów. Díky této motivaci se kolo stane Vaším nerozlučným přítelem. Nevěříte? Přijeďte se podívat naStanici Jakuszyce.

Rowery Izery
Ośrodek Biathlon - Jakuszyce 7
Pałac Wojanów - Wojanów 9
tel: 667751994
tel: 663981750
tel: 534708129
http://www.roweryizery.pl
www.facebook.com/roweryizery 

Wypożyczalnia rowerów, przyczepek, fotelików i nosidełek PaulosportXXL.
ul. 1-go Maja 20c/1
58-580 Szklarska Poręba
Tel: 75 616 24 65
email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Czynne
pon-śr. 10:00 - 18:0
czw. - sob. 10:00-20:00
niedziela 10:00 - 18:00
www.paulosportxxl.pl

Wypożyczalni rowerów elektrycznych Ride Guard Sp. z o.o.
Hotel Interferie Sport, ul. Mickiewicza 21, Szklarska Poręba
Czynne codziennie od 9:00-18:00.
W ofercie rowery z wspomaganiem elektrycznym marki KTM - eLycan, eCross, eRace, eFun.
Dodatkowo organizowane są wyjazdy na Singltrek pod Smrkem.
Cennik [Adobe Acrobat PDF - 358.38 KB]
tel. +48 790 327 327, 512 145 629, 786 188 888
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Wypożyczalnia rowerów "SZKLARSKA BISTRO"
dworzec PKP
Szklarska Poręba Górna
+48 571 348 418
www.szklarkabistro.pl
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
W cenę wypożyczenia wlicza się rower, przechowania bagażu, kask, mapa rowerowa i espresso na doładowanie przed trasą :)
Rower można zarezerwować dzwoniąc pod numer: 571 348 418

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 1. červenec 2020

Sklářská Poruba na dvou kolech

Každého, kdo jednou okusil chuť horské cyklistiky, není potřeba přesvědčovat o jedinečnosti této formy aktivního odpočinku. Při brázdění horských stezek na dvou kolech zdoláte daleko větší vzdálenosti než při pěší turistice, odnesete si neopakovatelný pocit nekonečného prostoru a nezávislosti, nejednou si zvednete hladinu adrenalinu a v každém případě dostanete pořádnou dávku pozitivních emocí.

Se svou snahou o systematické rozvíjení nabídky pro cyklisty se Sklářská Poruba uchází o titul „Cyklistické metropole Polska”.

V roce 2001 byl zprovozněn komplex prvních 12 cyklistických tras kolem Sklářské Poruby o celkové délce 278,3 km. To byl začátek…

Vycházíme vstříc obrovské poptávce turistů přijíždějících za cyklistikou, a proto se délka tras a jejich dosah rok od roku zvětšuje. Cyklotrasy vedou po malebných stezkách Krkonoš a Jizerských hor. Po silnicích pro motorová vozidla jsou vedeny pouze v nezbytné míře, tak aby Vás po opuštění centra města (křižovatka tras) rychle vyvedly na lesní, zejména štěrkové cesty. Všechny cyklotrasy mají podobu okruhů, které lze libovolně vzájemně kombinovat, a každá z nich Vás na konec dovede zpět do výchozího bodu. Zdolávání horských stezek na dvou kolech přináší obrovské zadostiučinění a nezapomenutelné zážitky. Vybírat můžete z nenáročných tras pro začínající horské cyklisty i z okruhů velmi těžkých, které jsou přímo stvořeny pro milovníky adrenalinu. Obzvlášť krásné cyklotrasy byly vytyčeny v Jizerských horách. Když zdoláte svahy Černé hory nebo Vysokého kamene a vyjedete na hřeben Jizerských hor, dále Vás bude provázet již jen překrásné panorama sousedních Krkonoš.

Sklářská Poruba je pro cyklisty město zaslíbené. Fungují zde cyklistické půjčovny, cykloservisy a obchody s cyklistickým vybavením.

Město je dokonalým východiskem pro výlety do hloubi polských a českých Krkonoš a Jizerských hor a do turisticky atraktivních lokalit po obou stranách hranice. Cyklotrasy Sklářské Poruby se v turistických horských hraničních přechodech napojují na české trasy okolí Harrachova.

Podívejte se na film o zemi na kole.

Více informací na stránkách www.rowerowakraina.com.
Více fotografií v autorské fotogalerii Zygmunta Trylańského.

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 17. prosinec 2018

Oznámení pro lyžaře

• vleky v provozu: 5
• otevřené sjezdovky : 5
• otevřené svahy :5
• běžecké tras : Polana Jakuszycka 
• podmínky :  Sudety Lift 

Více o lyžařských podmínkác
GOPR – Podmínky v horách
Kamera na SkiArena Szrenica

Číst dál...

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 18. leden 2022

• Půjčovna BETA, ul. Turystyczna (u marketu Netto), mobil +48 605 602 491
  
  
• DAGA-SPORT (u Střediska pro školení a olympijskou přípravu v biatlonu, Jakuszyce 7, mobil +48 600 681 716
  
  
• Sebastian Głodek, půjčovna lyží a snowboardů, sání a čtyřkolek, servis lyží, ul. Turystyczna 19 /roh ul. Narciarska/ mobil +48 504 566 055
  
  
• GÓRNA WILDA, ul. Hutnicza 2/2, ul. Turystyczna 16, tel. +48 75 717 35 63
  
  
• Leszek Szymański, ul. Turystyczna 24a a 28a, mobil +48 601 581 318
  
  
• RAFA - SPORT, ul. Turystyczna 30, půjčovna sportovního vybavení, servis, testovací centrum Fisher, tel. +48 75 717 32 89, www.rafa-sport.pl
  
  
• RELAX Remigiusz Makowski ul. Turystyczna 2, mobil +48 692 405 453
  
  
• Mariola Rusin, ul. Turystyczna 1, mobil +48 668 910 774
  
  
• SKI-BOO Krzysztof Wiarkowski ul. Turystyczna 24 mobil 600 351 635, ul. 11-Listopada (v Dolině Štěstí), ul. Turystyczna (u vleku Pietkiewiczówka)
  
  
• SKI GÓRNICKI, Babiniec u silnice do Jakuszyc, mobil +48 607 462 038
  
  
• SKI TOUR, ul. Turystyczna 18 a, tel. +48 75 717 26 14
  
  
• STACJA-SZRENICA parkoviště u nového vleku na Szrenici – půjčovna a zkušební centrum sjezdových lyží a snowboardů značky SALOMON, ATOMIC. Obchod a servis. http://stacja-szrenica.pl, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., mobil +48 795-225-597.
  
  
• TECH – SPORT – SERVICE „Jarecki“, ul. Gimnazjalna 5, tel. +48 75 717 30 62
  
  
• TOP-SKI Půjčovna lyžařského vybavení, ul. Turystyczna 25b a Turystyczna 17a, tel./fax +48 75 717 28 22, mob. +48 505 17 10 14
  
  
• Půjčovny WIDOK, Dolina Štěstí, ul. 11 Listopada 13, mobil +48 606 526 325, ul. Turystyczna 25b a 23 mobil +48 606 526 325, ul. Urocza 1a mobil +48 888 721 883
  
  
• Půjčovna, ul. Jedności Narodowej 20, mobil +48 788 190 977
  
  
• Půjčovna, ul. Turystyczna, mobil +48 669 476 888
  
  
• Wypożyczalnia i sklep turystyczno-sportowy PaulosportXXL.; ul. 1-go Maja 20c/1; 58-580 Szklarska Poręba; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; tel. 75 616 24 65; www.paulosportxxl.pl 

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 8. srpen 2008

Już w najbliższą niedziele w muszli koncertowej Parku Miejskiego Szklarskiej Porębie Poręby zagra legendarna Wolna Grupa Bukowina.

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 5. listopad 2008

W tym wielojęzycznym tłumie biegaczy słychać często swojskie „Ahoj”. Doceniając jakość polskich tras coraz więcej naszych czeskich sąsiadów przechodzi na naszą stronę Gór Izerskich. Co ciekawe, trenują na nich również czescy zawodnicy.

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 8. leden 2010

Szklarska Poręba - Jakuszyce - to bez wątpienia jeden z najlepszych ośrodków narciarstwa biegowego w Europie. Potwierdzeniem jest rosnąca z roku na rok na jakuszyckich trasach liczba obcokrajowców i płynące z ich ust słowa zachwytu. Dzięki doskonałym warunkom klimatycznym, pokrywa śnieżna zalega grubą warstwą do późnej wiosny (ostatnia impreza narciarska, Śnieżna Majówka, rozgrywana jest rokrocznie 1-go maja). Od lat na terenie ośrodka rozgrywana jest znana wśród miłośników narciarstwa biegowego, największa tego typu masowa impreza w Polsce – „Bieg Piastów.”

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 17. únor 2023

• Miasto
• Informacje
• Ważne telefony
• Parkingi
• Usługi turystyczne
• Karkonoski Park Narodowy
• Instytucje użyteczności publicznej
• Edukacja
• Służba zdrowia
• Kościoły
• Ubezpieczenia
• Autocentra
• Banki
• Kawiarenki internetowe
• Przejścia graniczne

Miasto

Urząd Miejski w Szklarskiej Porębie

ul. Granitowa 2
tel. 75 7547700

58-580 Szklarska Poręba

www.szklarskaporeba.pl

• miasto Szklarska Poręba w powiecie jeleniogórskim, w województwie dolnośląskim
• obszar 75 km²
• liczba mieszkańców 6500
• kod pocztowy 58-580
• telefoniczny numer kierunkowy 75

Informacje

• Referat Promocji Miasta, ul. Jedności Narodowej 1a, tel. 75 75 47 740
• Iformacja Turystyczna, ul. Jedności Narodowej 1a, tel. 75  75 47 740
• Informacja Narciarska, tel. 75 717 21 18
• Informacja PKP, tel. 19 747, www.pkp.pl
• Informacja PKS , tel. 703 403 337, www.pks.jgora.pl
• Postój TAXI ul. 1 Maja, tel. 75 717 21 03
• Halo Taxi 24h: 75 717 30 53; 606 404 135
• Euro Radio Taxi Szklarska Poręba - Jelenia Góra, tel. 75 196 25 lub 695 25 25 25 lub 800 123 000 (bezpłatne zamawianie)

Ważne telefony

• Karkonoska Grupa GOPR - tel. alarmowy 985, 601 100 300, Stacja ratunkowa Szklarska Poręba tel. 757 173 393, Karkonoska Grupa GOPR
• Policja - tel. alarmowy 997, Komisariat Policji Szklarska Poręba, ul. Granitowa 1, tel. 757 545 400
• Straż Miejska Jedności Narodowej 32, tel. 757 173 941, 603 376 607
• Straż Pożarna - tel. alarmowy 998, OSP tel. 757 172 288
• Pogotowie Ratunkowe - tel. alarmowy 999,
• Przychodnia Rejonowa SPZOZ ul. Jedności Narodowej 11, tel. 757 172 155

Parkingi

• ul. 11 Listopada
• ul. 11 Listopada
• ul. Turystyczna
• ul. Turystycznej
• ul. Mickiewicza
• ul. Mickiewicza
• ul. Prusa
• ul. Kilińskiego
• ul. Uroczej
• ul. Jeleniogórskiej

Usługi turystyczne

• BT "ALMAR" - ul. Jedności Narodowej 6, tel / fax  75 717 21 23
• BT "KORONA" - ul. Jedności Narodowej 20/ul. 1 Maja 5, tel / fax  75 717 29 99
• BT "WNW" ul. Wzgórze Paderewskiego 4, tel/fax 75 717 21 00
• BP Trendy Travel, ul. Mickiewicza 5, tel. 75 76 77 262,505 172 127
• BT Pinokio Travel - ul. 1 Maja 5, 75 76 90 884, 693 952 660
• Wycieczkowe ABC - ul. Jedności Narodowej 26 tel. +48 660 010 130/131
• Koło Przewodników Sudeckich

Karkonoski Park Narodowy

Siedziba dyrekcji w Jeleniej Górze przy ul. Chałubińskiego 23, tel. 757 553 348
kpnmab.pl

Opłaty za wstęp do Karkonoskiego Parku Narodowego oraz za wstęp do Wąwozu Kamieńczyka.

Instytucje użyteczności publicznej

Edukacja

Służba zdrowia

Kościoły

• Parafia Rzymsko-Katolicka p. w. Bożego Ciała, ul. Franciszkańska, tel. 757 172 282, www.szklarska.franciszkanie.pl
  Msze Św.: w tygodniu:
  godz. 8, 17 (październik-kwiecień), 18 (maj-wrzesień)
  w niedzielę i święta: o godz. 7, 10, 11³⁰, 15, 17 (październik-kwiecień), 19 (maj-wrzesień)
• Parafia Rzymsko-Katolicka pw. M. Kolbe, ul. Mickiewicza, tel. 757 131 227, www.maksymilian-szklarska.pl
  Msze Św. w niedziele:
  w kościele przy ul. Mickiewicza 16 - o godz. 7³⁰, 9, 10³⁰, 12, 18
  w kaplicy na Białej Dolinie przy ul. Wolności 11 - o godz. 9³⁰
• Kościół pw. Niepokalanego Serca NMP, ul. Piastowska, www.szklarska.franciszkanie.pl
  Msza Św. w niedziele o godz. 10³⁰
• Kościół Zielonoświątkowy w Jeleniej Górze, placówka w Szklarskiej Porębie, Kościół "Na Skale". Nabożeństwa w niedzielę o godzinie 17⁰⁰ w OSSiR Mauritius (duża sala konferencyjna), ul. Dworcowa 6 , tel. 601 587 273

Ubezpieczenia

• PZU Ubezpieczenia Donat Pawłowski, ul. Jedności Narodowej 9, tel: 517 788 509 , Agent PZU
• Danuta Szulc - agent ubezpieczeniowy, ul. Franciszkańska 36a, tel. 75  7173379, 510 238 500
  
• BT "ALMAR" - ul. Jedności Narodowej 6, tel. 75 717 21 23
  

Autocentra

• Centrum motoryzacyjne, ul. Partyzantów 5b tel. 75 717 27 65 tel. kom.

Banki

• Santander, ul. Jedności Narodowej 16 tel. 757 538 190 do 192; bankomaty: przy ul. Jedności Narodowej 16 i przy ul. Małej 1a
• PKO BP, ul. Jedności Narodowej 5 ,  tel. 757 174 730, bankomat

Kawiarenki Internetowe

• pensjonat "Lider", ul. Cicha 4 tel. 75 717 20 43

Przejścia graniczne

Przejście graniczne	Jak można przekraczać
Szrenica - Szklarska Poręba Twarożnik / Vosecká Bouda
Szklarska Poręba - Harrachov drogowe - droga E65
Polana Jakuszycka - Szklarska Poręba Szklarska Poręba / Harrachov - Metiny
Przesieka - (Przełęcz Karkonoska) Podgórzyn Spindlerowy Młyn
Równia pod Śnieżką - Karpacz Luční Bouda
Stóg Izerski  Smrk
Czerniawa Zdrój Nove Mesto drogowe - droga nr 361
Sowia Przełęcz - Kowary Soví Sedlo
Przełęcz Okraj - Kowary Pomezni Boudy drogowe - droga nr 368
Lubawka Kralovec drogowe - droga nr 5
Orle Orle / Jizerka
Niedamirów-Lubawka Žacléř

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 13. červenec 2018

DŮM VLASTIMILA HOFMANA

ul. Matejki 23
tel. +48 75 717 27 52
otevřeno: návštěva je možná pouze za přítomnosti majitelů. Návštěvu si lze sjednat telefonicky.

Máte jedinečnou příležitost navštívit dům malíře Vlastimila Hofmana, který zůstal od umělcovy smrti v téměř nezměněné podobě. Uvnitř zdánlivě malého domu se nachází mj. ateliér, kde i nyní stojí umělcovy stojany a vedle na stole se nachází štětce a tuby s barvami. Dům je stále silně prosycen umělcovým duchem, což nezažijeme v žádném jiném muzeu, jak tvrdí současný majitel, pan Wacław Jędrzejczak.

Vlastimil Hofman (1881 – 1970), jehož Jan Sztaudynger ho označil „malířem vnitřního lesku”, byl známým umělcem v Polsku i ve světě, malířem a básníkem. Studoval u Stanisławského, Wyczółkowského a především u Jacka Malczewského. V roce jej Jan Szaudynger přesvědčil, aby se přestěhoval z Krakowa do Sklářské Poruby. Nastěhoval se s chotí do malého domečku v Prostřední Sklářské Porubě. Hofman zapadl do místní komunity, pro místní namaloval mnoho portrétů a malých obrázků. Jeho obrazy si pořizovali také zdejší františkáni. Jeho díla jsou dodnes ozdobou soukromých domů a místních kostelů.

Hofmanův dům – Wlastimilovka se v krátké době stal místem, kde se setkávají místní umělci. Po smrti malíře se na základě závěti stal majitelem domu i s jeho vybavením pan Wacław Jędrzejczak. Současný majitel umožňuje návštěvníkům prohlídku malířova ateliéru a dvou pokojů s obrazy.

DŮM GERHARTA A CARLA HAUPTMANNŮ – pobočka Krkonošského muzea

ul. 11 Listopada 23,
tel. +48 75 717 26 11
www.domhauptmannow.pl
otevřeno: od úterý do neděle 9:00 - 16:00
vstupné: dospělí - 6 PLN, děti - 3 PLN

Stálé expozice v Domě Carla a Gerharta Hauptmannů:

1. V království Ducha hor
2. Výrobky sklárny „Jozefína” ve Sklářské Porubě
3. Gerhart Hauptmann a jeho oktuh přátel
4. Umělci Sdružení sv. Lukáše
5. Carl Hauptmann a jeho přátelé
6. Vlastimil Hofman první léta poválečné umělecké kolonie
7. Umělečtí skláři a fotografové
8. Nejmladší generace umělců Sklářské Poruby

pro více informací KLIKNĚTE ZDE

KRKONOŠSKÉ CENTRUM EKOLOGICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

ul. Okrzei 28 tel. 75 717 21 24

otevřeno: od úterý do soboty od 09:00 do 15:00.

Všechny zájemce o vlastivědnou různorodost a přírodní bohatství Krkonoš zveme k návštěvě Krkonošského centra ekologického vzdělávání KPN.

V průběhu návštěvy jsou zájemci seznámeni se světem živé a neživé přírody na polské a české straně hor. Několik sálů interaktivně přibližuje ledovcové kary, rašeliniště, faunu, floru, lesy, přírodní úkazy i mnohostranný vliv lidské činnosti na hory. Zajímavost expozic zvyšují velkoplošná panoramata, doteková maketa Krkonoš - vše v polské, české, německé a anglické jazykové mutaci. Promítaní filmů, diaprojekce aprezentace různého druhu se konají v pohodlném projekčním sále. Vše doplňuje síň krátkodobých výstav a moderní knihovna s čítárnou. Kromě možnosti návštěvy expozice v Krkonošském ekologickém vzdělávacím centru KPN, lektoři pořádají i školící programy (v objektu i v exteriéru) pro skupiny školních dětí a mládeže, pro učitele, studenty a veřejnost. Je zde možno zakoupit knihy, mapy, prospekty a další propagační publikace o Krkonoších. Objekt je přizpůsoben zdravotně postiženým návštěvníkům.

Za pěkného i špatného počasí, před nebo po horské túře, nabízíme multimediální expozici „Virtuální Krkonoše”.

MINERALOGICKÉ MUZEUM

ul. Kilińskiego 20 http://dolnyslask360.pl/miejsce.php?q=253
mobil: 607 100 880,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,
www.sokolowski-muzea.pl
otevřeno: úterý - sobota 10:00 - 18:00, neděle 10:00 - 16:00, v pondělí zavřeno; v sezóně otevřeno každý den od 10:00 do 18:00
vstupné: dospělí - 10 PLN, důchodci a studenti - 7 PLN (po předložení legitimace), mládež do 18 let - 5 PLN, děti do 5 let – zdarma

Muzeum je provozováno od roku 1993 rodinou Sokolowských: Renatou, Grzegorzem a synem Kazimierzem. V zálibě rodičů pokračují také dvě dcery, které provozují obdobné zařízení v Kamieni Pomorském.
Sbírka ve Sklářské Porubě obsahuje téměř 3000 exponátů: minerálů a zkamenělin z celého světa a také vzorek z kosmu – meteorit Gibeon. Před budovou muzea se nachází v Evropě ojedinělý „KARBONSKÝ LES”. Jedná se o zkameněliny kmenů stromů Dadoxylon, které rostly asi před 300 miliony let. Zajímavostí muzea je sbírka zkamenělin a fosílií dinosaurů. Je to největší soukromá sbírka těchto miliony let starých plazů v Polsku. Mezi exponáty lze vidět například vejce dinosaurů z Číny.

Nejstarší zkameněliny v tomto muzeu jsou stromatolity z Kaczawských hor, staré 570 miliónů let a dále trilobiti, jejichž stáří se odhaduje na 530 miliónů let (spodní kambrium).

V muzeu je v provozu také audiovizuální sál, kde jsou promítány vědeckopopulární filmy.
Mineralogické muzeum - PANORAMA 360

MUZEUM ZEMĚ - JUNA (zavřeno)

ul. Jeleniogórska 9
tel. 75 717 32 87,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,
www.chatawalonska.pl
Muzeum zavřeno.

V muzeu se nachází stálá expozice ozdobných kamenů a drahokamů ze Sudet a celého světa a také výrobků uměleckých řemeslníků. Součástí sbírky jsou četné minerály z Dolního Slezska, Polska a celého světa. Vidět zde můžete například několikakilové drúzy křemene z Jizerských hor, jedny z největších vytěžených achátů z lokality Nowy Kościół (Dolní Slezsko), krystaly kouřového křemene z Kowarského průsmyku, krystaly páskovaného jaspisu ze Svatokřížských hor a také kilogramové krystalky čaroitu z Uralu, malachitové stalaktity z Keni či ametystové geody z Brazílie vážící několik desítek kilogramů.

V objektu Muzea Země lze zakoupit řemeslné výrobky ze skla, keramiky, dřeva, drahokamů, surových – sběratelských minerálů a galanterie.

Číst dál...

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 7. březen 2013

Sklářská Poruba "Perla Krkonoš"

Sklářská Poruba je rekreační a turistické centrum na úpatí Krkonoš a Jizerských hor. Leží na nejkratší spojnici mezi Prahou a Wroclawí, nepříliš daleko od německého Saska či Berlína. Díky výhodné poloze uprostřed lesů nad břehy řeky Kamienné, v blízkosti bohatých nalezišť křemene, se zde od středověku úspěšně rozvíjelo sklářství. Roku 1842 byla otevřena sklárna "Josefína" /později "Julia"/, která se pak stala jednou z nejznámějších skláren na světě. Sklářská Poruba se stala jedním z populárních rekreačních středisek a vysloužila si přídomek "Perla Krkonoš".

Ke konci 19. století začali do Sklářské Poruby přicházet vědci, spisovatelé a umělci. Okouzleni majestátností hor, tichem a blízkým kontaktem s přírodou, rozhodli se opustit velkoměstský život. Po celé Evropě vzniklo mnoho těchto výjimečných míst – uměleckých kolonií. K nejznámějším patří Barbizon ve Francii, německá Worpswede, polské kolonie Zakopane, Kazimierz nad Wisłą nebo právě Sklářská Poruba.

Roku 1890, během jedné ze svých výprav, se Carl a Gerhart Hauptmannové, fascinováni krásou Krkonoš, rozhodli usídlit zde nastálo. Po mnoha letech Gerhart Hauptmann vzpomínal:

"Jednoho dne jsem si při putování po horách všiml toho údolí a pomyslel si, že by nebylo špatné si tam postavit dům. Nadšen a oslněn tímto nápadem jsem přes lesy sešel dolů, seběhl po cestičce mezi loukami a během několika hodin koupil vesnický dům s pozemky, loukou, hájem a studánkami."

Ve Sklářské PoruběGerhart Hauptmann napsal svá nejslavnější naturalistická dramata, např. "Die Weber"-'Tkalci", "Der Biberpelz"-"Bobří kožich" nebo "Hanneles Himmelfahrt"- "Hanička". Roku 1901 se usídlil v nedalekém Jagniątkowě (tehdy Agnetendorf). V roce 1912 získal Gerhart Hauptmann Nobelovu cenu za literaturu. Ve Sklářské Porubě zůstal jeho bratr Carl Hauptmann. Doktor filozofických věd a literát, který ve své tvorbě popisoval krásu Krkonoš. Nejznámějším jeho dílem je cyklus legend o Duchu hor – Krakonoši, nazvaný "Rübezahlbuch" - "Krakonošova kniha". Carl Hauptmann provedl také literární korekturu německého překladu románu polského spisovatele Władysława Reymonta "Sedláci".

Uměleckou kolonii ve Sklářské Porubě obývali na počátku 20. století také jiní známí literáti:Wilhelm Bölsche, Bruno Wille nebo Hermann Stehr. Často zde pobýval ekonom a sociolog Werner Sombart. Carl Hauptmann zde navázal srdečný přátelský vztah se skladatelkou Annou Teichmüllerovou, jejíž skladby byly hrány na největších koncertních scénách tehdejšího Německa. Dnes je její tvorba prakticky zapomenuta.

W 1922 r. vzniklo "Künstlervereinigung St. Lukas in Oberschreiberhau" - "Umělecké sdružení sv. Lukáše ve Sklářské Porubě", tvořené dvanácti umělci, kteří se zde usídlili a ve svých krajinomalbách oslavovali krásu krkonošské přírody počátku 20. století.

Po 2. světové válce začala Sklářská Poruba nabývat na významu jako horské rekreační středisko. Svou činnost zde obnovila výrobna křišťálového skla a s novými obyvateli sem přišel i známý malíř tvořící v duchu mladopolského symbolizmu - Vlastimil Hofman.

Text – dr. Przemysław Wiater

Umělci ve Sklářské Porubě – dnešní umělecká kolonie

Dnes je Sklářská Poruba stále živou uměleckou kolonií, kde žijí osobnosti kultury a aktivně tvořící malíři, fotografové, řezbáři aj., kteří při své tvorbě dále čerpají inspiraci z malebné krajiny našeho města.

Umělci ve Sklářské Porubě

Mnoho z nich je členysdružení Nový mlýn, které vzniklo podle vzoru Uměleckého sdružení sv. Lukáše, které působilo ve Sklářské Porubě ve 20. a 30. letech 20. století. Právě v našem městě žijí a pracují takoví umělci jako Zbigniew Frączkiewicz – umělecký sochař, tvůrce monumentálních soch z kamene a železa, autor jednoho z nejdůležitějších polských cyklů soch pod názvem Lidé ze železa (1984) a Beata Kornicka - Konecka a Janusz Konecki - manželé, jejichž obrazy a grafiky zná nejen Polsko, ale celý svět.
V uměleckém prostředí Sklářské Poruby se potkávají profesionální umělci s amatérskými, zkušení a vyzrálí tvůrci s mladými talentovanými nadšenci. Důležité je, že práce těchto umělců lze zhlédnout nejen na výstavách v městském muzeu, ale také na pohlednicích našeho města (fotografie Zygmunta Trylańského), na území města ("Lidé ze železa" Z. Frączkiewicze, socha "Ducha hor" Grzegorze Pawłowského) a dokonce i na turistických stezkách (kameny s basreliéfy Macieje Wokana, které lemují Magickou stezku Ducha hor).

Sklářská Poruba, spolu s městem Kazimierz Dolny, jsou jedinými polskými uměleckými koloniemi, které jsou členem Evropské federace uměleckých vesniček EURO-ART. www.euroartcities.eu

Více informací o umělcích sdružení Nový mlýn - ZOBRAZIT

Festival EKOGLASS

V roce 2008 roku byla ve Sklářské Porubě obnovena tradice uměleckých sklářů díky realizaci specifických sklářských plenérů pod názvem EKOGLASS FESTIVAL. Ve městě se staletou sklářskou tradicí, které je po Dolním Kazimierzi zároveň druhou vesničkou umělců v Polsku, nemůže chybět akce, která obě profese spojuje. Ekoglass festival je kreativní setkání sklářů a umělců tvořících ze skla, při němž vznikají nádherná a unikátní díla. Jednou z hlavních myšlenek této akce je navíc péče o životní prostředí, proto jsou všechna díla vzniklá během festivalu vyrobena ze znovu roztaveného použitého skla. Akce se koná v Lesní sklárně, pod vedením krkonošského sklářského mistra Henryka Łubkowského. Rok od roku na festival přijíždějí stále známější umělečtí skláři nejen z Polska, ale také z Česka a Slovenska.
Celá akce je volně přístupná divákům. Během několikadenního festivalu si můžete prohlédnout práci sklářů a umělců, kteří tvoří svá díla nejrůznějšími technikami.

Umělecké plenéry

Každoročně se ve Sklářské Porubě konají umělecké plenéry pro mladé umělce – studenty polských vysokých škol. Na jaře (květen/červen) k nám na dva týdny přijíždějí studenti wroclawské Akademie umění (ASP) – malíři, skláři a řezbáři. Mladí umělci se pod dozorem profesorů ASP dr. Piotra Tyszkowského,dr. Małgorzaty Dajewské a dr. Mariusze Łabińského účastní lekcí organizovaných přímo ve městě nebo v Lesní sklárně, kde se o umělce stará také Henryk Łubkowski.

Ve Sklářské Porubě se konají také týdenní plenéry pro studenty wroclawských fotografických škol PHO BOS. Program akce zahrnuje kromě praktických hodin také přednášky, výstavy fotografií a setkání se známými fotografy.

Už několik let vzniká kolem penzionu"Raad na Uroczysku" svébytné keramické centrum, kde jsou pořádány polské a mezinárodní plenéry a dílny pro místní i turisty „Tykáme si s keramikou” a řada jiných akcí propagujících tuto oblast tvorby.

Výsledky práce mladých umělců z ASP z Wrocławi, studentů PHO BOS a keramiků ASP z Krakova lze zhlédnout na výstavách, které se konají po ukončení plenéru v Domě Carla a Gerharta Hauptmannů – Krkonošském muzeu ve Sklářské Porubě.

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 5. červen 2013

Valoni jsou románským národem, který po dobytí Galie Římany připutoval a usídlil se v regionu bohatém na nerosty, na území dnešní Belgie, Francie a Sárské pánve. Byli to odborníci na těžbu a zpracování nerostného bohatství a také stříbra, ryzího zlata a drahokamů. Díky tomu byli velmi uznáváni na všech knížecích, královských a císařských dvorech. Ve středověku jich nebylo hodně. Tvořili specifickou kastu, která disponovala tajnými znalostmi, podobně jako alchymisté či astrologové. Valoni měli veliký vliv na tehdejší vládce. Byli nazýváni inženýry. Nezahazovali se s těžkou prací, pouze odebírali vzorky a hodnotili složení ložisek nerostů. Teprve později začali být nazýváni Valony všichni, kteří se účastnili těžebních prací, nezávisle na národnosti, i když s původním románským lidem neměli již nic společného. Každý, kdo hledal poklady, byl nazýván Valonem.

Z dokumentů víme, že Valoni pracovali na území Sudet pro piastovská knížata již v 11. století. Při ústí řeky Kamienné a Szklarky a na Vysokém jizerském hřebenu našli nejen ložiska zlata a drahokamů, ale také bohaté zásoby pyritů (sulfidy železa), z nichž bylo vytavováno železo a vyráběna kyselina sírová. Památkou na těžbu pyritu jsou například mohutné lomy v oblasti Zbójeckých skal staré několik set let. Při ústí Sklářského potoka do řeky Kamienné jsou zase základy staré výrobny kyseliny sírové.

Navzdory zažitým představám nebyly největším bohatstvím drahokamy. Četná naleziště křemene a hustá síť vodních toků skýtala ideální podmínky pro rozvoj sklářství, díky němuž začali do regionu přibývat noví osadníci. Nejhrubší křemenná žíla v Evropě vede z Jizerských hrbů kolem Jizerského rozcestí na Kamenecký hřeben. Její délka je několik kilometrů. Těžba křemene zde probíhá nepřetržitě již od raného středověku. Je všeobecně známo, že tam, kde se nachází křemen hydrotermálního původu, v podmínkách vysokého tlaku a za působení vodních roztoků, dochází k selekci různých chemických sloučenin. Proto je křemen v Jizerských horách zlatonosný, avšak dnes se nikomu nevyplácí jej těžit. V horách často najdeme rovněž drahokamy: křemeny - jako ametyst, horský křišťál a zlatohnědý kouřový křemen, granáty – pyrit a chalkopyrit a také pyrop – červený granát. Rýžovány jsou zde rovněž safíry, smaragdy, rubíny a cirkony. Tyto kameny zde najdeme i dnes, ale spíše v podobě malinkých zrníček jako zajímavost.

Nejdůležitějším východiskem hledačů pokladů byla Dolní Sklářská Poruba, která se tehdy nazývala Starou Vsí. Ležela na nejstarší obchodní stezce ze Slezska do Čech - na nejstarší stezce, zmiňované ve středověkých pramenech, která vedla přes západní Krkonoše a nazývala se Českou stezkou. Na území Staré Vsi se nacházela dvě důležitá místa. Prvním z nich byla Orlí skála s kaplí, v níž se každý Valon předtím, než vyrazil do práce, 7 dní postil a účastnil se sedmi mší. Zde byla také svěcena všechna jeho nářadí a zde také každý hledač pokladů po zpovědi a svatém přijímání sliboval poctivě rozdělit nalezené poklady. Polovinu odváděl majiteli těchto zemí Schaffgotschovi. Druhou polovinu musel rozdělit stejnou měrou mezi církev a sebe. Ze své čtvrtiny byl ještě povinen část odvést na almužny a část na fungování osady. Takže mu toho nakonec moc nezbylo. Ti, kteří svůj slib nedodrželi, byli tvrdě trestáni. Jednou ročně zde přijel fojt z Jelení Hory, aby zde vynesl rozsudky. Rozsudky byly vynášeny v Soudní krčmě naproti staré lípy, která zde roste dodnes.

Nedaleko kaple u Orlí skály se nachází druhé místo zvané valonským ukazatelem nebo "hlavou cukru", dnes známé pod názvem Chybotek. Tam byly skládány pohanské oběti (včetně těch krvavých). Valoni totiž věřili, že si musí udobřit nejen nebeského otce, ale také zlé síly - podle zásady "zde svíčku a tam oharek".

Do dnešního dne se po těchto středověkých geolozích zachovaly četné stopy – tajemné valonské znaky vyryté ve skalách a ukazující cestu k pokladnici Ducha hor, k nerostným ložiskům a žílám. Svá tajemství Valoni zapisovali do tajných Valonských knih. Valonské knihy mají obrovskou historickou hodnotu a svědčí o odvěké touze člověka po vlastním obohacení. Ani dnes nechybí amatéři hledající různé minerály, o čemž svědčí četné kolekce sběratelů, krásné expozice pokladů našich hor v Muzeu Země a Mineralogickém muzeu.

autor textu: Juliusz Naumowicz – Velký valonský mistr

Sklářské tradice – putující sklárny

Po celá staletí bylo zdejším hlavním řemeslem sklářství. První klárna vznikla ve 14. století v Dolní Sklářské Porubě - nejstarší části vsi nad Sklářským potokem. Kolem sklárny vyrostla osada, v níž se usídlili nejen skláři, ale také dřevorubci a jiní lidé pracující v lese. Postupně vznikla zajisté také krčma a na místě vykácených lesů zemědělské usedlosti. Toto místo, položené poněkud stranou, se nacházelo uprostřed hlubokých lesů nad bystrým horským potokem a oblasti bohaté na naleziště křemene. Neznáme přesný počet skláren ve Sklářské Porubě, avšak lze předpokládat, že ve středověku byly zakládány hlavně v údolí, podél Sklářského potoka směřujícího k Černému hřbetu, tam, kde se dnes nachází Dolní Sklářská Poruba. Sklárny se postupně stěhovaly stále výš proti proudu řeky Kamienné. Po vytěžení surovin (křemene a dřeva) se tenkrát více vyplácelo přestěhovat sklárnu dále do hloubi hor než vyvíjet úsilí spojené s převozem surovin. Proto byly sklárny nazývány „putovní”. Jelikož na vyrubaných pláních vznikaly zemědělské osady, zejména pastýřské, lze říci, že současný název Sklářská Poruba je bezprostředně spojen se zdejší tradicí osadnictví.

Ve středověkých sklárnách bylo taveno tzv. lesní sklo (vitrium silvestre) nebo horské sklo (vitrum montanum), nepříliš průhledné z důvodu znečištění popelem a množství vzduchových bublin, s lehce nazelenalou barvou, za což si toto sklo vysloužilo přezdívku „zelené“.

Doba největší slávy začala pro zdejší sklářství v roce 1617, kdyWolfgang Preussler, který sem přišel z Čech, založil svou sklárnu v Bílé dolině. Avšak zdaleka nejdůležitější událostí v historii Sklářské Poruby bylo otevření "Josephinenhütte", čili sklárny „Josefína“ dne 7. července 1842. V místních sklárnách byla tehdy zaměstnána téměř 1/5 obyvatel Sklářské Poruby. Pokud k tomu přidáme ještě dělníky pracující v podomních brusírnách či malírnách skla, je zřejmé, že sklářský průmysl zajišťoval živobytí téměř každé zdejší rodině. Ve druhé polovině 19. století bylo zdejší sklo již všeobecně známo a svou slávu si plně zasloužilo. Sklo z „Josefíny“ bylo vyváženo nejen do evropských zemí, ale také za oceán. Zvlášť oblíbené bylo zdobené sklo – broušené nebo malované. Místní výrobky jsou mnohde ceněnými exponáty v muzeích skla nebo soukromých sbírkách. Sklářství se rozvíjelo ve Sklářské Porubě po celou dobu její existence a je chloubou města až do dnešního dne. Ačkoli výrobna křišťálového skla „Julia” není již mnoho let v provozu, na kolářské tradice navazují místní řemeslníci a umělci.

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 16. říjen 2009

Duch hor

Krkonošský Duch hor. Němci tuto postavu nazývají Rübezahl, Poláci Liczyrzepa (Řepočet) a Češi Krakonoš. Podle nejznámější z mnoha legend se Krakonoš kdysi dávno bezhlavě zamiloval do krásné dcery svidnického knížete a unesl ji do svého krkonošského hradu. Princezna, ve snaze odvést jeho pozornost, mu dala za úkol spočítat řepy na poli, čímž se jí podařilo utéct do údolí ke svému milému. Od té doby získal Krakonoš na severní straně hor pohrdavé jméno Řepočet. A ještě dnes, když v horách hřmí, vypráví staří lidé, že to Krakonoš běduje nad ztrátou své milované.

Postupem doby se postava Krakonoše stala inspirací pro spisovatele, malíře a řezbáře a sám vládce hor se stal populárním symbolem Krkonoš. Nejstarší jeho podobiznu zvěčnil v roce 1561 kartograf Martin Helwig na své mapě Krkonoš. Nejznámějším uměleckým ztvárněním Ducha hor je však obraz Moritze von Schwinda z období kolem roku 1845, který se v současné době nachází v mnichovské Schack Galerie.

Krakonoš se stal uměleckou inspirací proHermanna von Hendricha (* 1854 Heringen, † 1931 Sklářská Poruba). Umělec nadšený tvorbou Richarda Wagnera tvořil malířská díla navazující na legendy a starogermánské mýty. Do Sklářské Poruby přijel v roce 1902, kde se spisovatelem a filozofem Bruno Willem založil "Sagenhalle" - "Halu ság". Budova byla postavena podle projektu berlínského architekta Paula Englera v roce 1903 a svou výbavou navazovala na symboliku starogermánských legend. V budově byl vystaven cyklus osmi velkých obrazů věnovaných Duchu hor, kterého si Hermann von Hendrich představoval jako ztělesnění sil přírody. Byly to krajinomalby spojené s figurálním motivem s nádechem dávných legend v secesním stylu. Po dlouhá léta byla Hala ság hojně navštěvovaným cílem turistů.

Hala ság byla zničena v 60. letech, obrazy se ztratily. Na jejím místě se dnes nachází Rekreačně-školicí středisko Vratislavské polytechniky "Radost" (Prostřední Sklářská Poruba, ul. Muzealna 5).

text – dr. Przemysław Wiater

Legendy

Legendy o Duchu hor si vyprávějí tři národy – Češi, Němci a Poláci. Tato vyprávění jsou v ústní podobě předávána z generace na generaci, a byla mnohokrát tématem pro tvorbu krkonošských umělců. Avšak za první propagátory mýtu o Krakonošovi je potřeba považovat Valony. Ti nejen rozšiřovali pověsti o strašlivém vládci hor, ale také pro svou potřebu vytvářeli vlastní legendy, za něž by se nemuseli stydět ani bratři Grimmové. Strach před číhajícím nebezpečím v neprostupných horách a respekt vůči Duchu hor odrazoval místní, aby se vydali po vzoru Valonů hledat poklady. Původně značně démonický obraz Krakonoše se začal zvolna měnit a vládce hor získal postupně podobu starce s dlouhou šedivou bradou putujícího po horách s neoddělitelným atributem – mocnou holí. Duch hor plní roli strážce přírody a těm, kteří si přírody dostatečně neváží, staví do cesty nejrůznější důmyslné překážky.

Vídeňský rukopis – patrně 15. století

„Štoly tyto v Černé hoře vyvrtány byly neobvykle hluboko, proto vcházeti do nich bylo potřeba ještě před prvním úderem zvonů a po nešporách nebylo možné v nich pracovati, nýbrž ihned tento prostor opustiti kvůli duchům, zvláště pak Riebenzahlovi. V štolách dobří lidé pověsili dokonce kříž.”

„Kronika města Trutnova” Simon Hűttel, 1576.

Léta páně 1576, 29. dne měsíce listopadu, ve čtvrtek před svatým Ondřejem, v noci, když hodiny odbíjely půl druhé, voda z hrází protrhla špitální most před dolní branou. A velkou bednu, dlouhou jako tři natažené ruce, naplněnou kameny to zcela převrátilo a spolu s kameny, které v ní zůstaly, odneslo dolů po Úpě, na více než dva tucty loktů, že nikdo, kdo to viděl, nemohl uveřiti. Se strašným hukotem udeřila voda přes dolní most na domy a zalila je až po stoly a lavice. Vyvrátila také mnoho plotů a spoustu jiných zlých věcí učinila. Císařští lesníci a různí jiní vypravěči povídají, že to Rűbenzagel udeřil do hrází a spolu s nimi utopil i hrázného.”

„Legendy Krkonoš a okolí” Urszula a Aleksander Wiąckovi

O skleněné paní z ostrova Murano

autoři Urszula a Aleksander Wiąckovi

V roce 1241, po veliké bitvě s Mongoly na Dobrém poli u Lehnice, nastala v Dolním Slezsku velká bída. Mnoho sedláků se sice vrátilo do svých spálených obydlí, ale na spáleništi nenašli svá nářadí k obdělávání půdy, ani seno, ani dobytek, ani zrno na osev. Potom se na cestách objevila spousta cizáků, kteří těkali po kolemjdoucích šíleným pohledem, mumlali nesrozumitelná slova a natahovali ruce pro almužnu. Mezi nimi byl jistý slepec, který hrál krásně na housle a zvučným hlasem zpíval nábožné písně. Všichni jej nazývali věštcem, neboť jeho slova skrývala proroctví:

„Bůh stvořil slunce, hvězdy a nebe
Avšak nic z toho pro tebe.
Protože z vůle Boha a Svatého Ducha
U všech na zemi Zubatá zabouchá.
Ze země vyleze, na křídlech přiletí
Vezme si tebe a s tebou tvé děti…”

Na lidi padl strach. Začali si šeptat o vyhlazení lidského rodu. Toto proroctví se naplnilo dost rychle. Když májové slunce začalo připalovat a vysoušet poslední památky po jarních záplavách, přišla nějaká divná nemoc a lidi začali umírat. Choroba pocházela zřejmě z nepohřbených těl, jichž se po válečném běsnění válely stovky podél cest a ve spálených obydlích, a o přenos nemoci se staraly mouchy.

O tragické smrti Rusalky a Kameníka

autoři Urszula a Aleksander Wiąckowi

Před dávnými časy připutovali z dalekých franckých krajů do Krkonoš a Jizerských hor Valoni, aby zde hledali zlato. Místo toho zde objevili spoustu drahokamů a polodrahokamů. Jiní si z nich vzali příklad. Někteří sběrem barevných kamínků získali značné bohatství, žili v palácích a vedli rozmařilý život. Obyvatelé podhorských samot a osad se nazývali kameníky.

V těch dobách žil ve Sklářské Porubě jistý člověk se jménem Broniš. Těžce dřel v lese jako dřevorubec, aby uživil sebe a svou matku. Od jara až do prvních sněhů kácel v potu tváře stromy. Protože s matkou žili skromně, netřeli bídu s nouzí, ale bohatí také zdaleka nebyli. Jednoho dne Bronišova matka onemocněla. Syn byl nucen zůstat doma a starat se o ni. Dělal to s láskou a velmi pečlivě, avšak když se po jisté době do jejich domku vetřela bída a nebylo již co vložit do úst, rozhodl se dřevorubec vydat do hor a hledat zde drahokamy, které bohatí lidé tak rádi kupovali. Vzal si s sebou několik krajíců chleba, hrudku sýra, krumpáč, lopatu a před úsvitem vyrazil do Krkonoš. S pohledem zarytým do země putoval přes louky, lesy a horskou divočinu. Procházel koryt horských bystřin, zkoumal jejich břehy, prohledával skalní štěrbiny a každý sesunutý kámen. Tak dorazil až na Labský štít a jeho jižním svahem na téměř rovnou louku, kde ze země tryskal ze země pramen řeky Labe. Zde začal kopat.

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 3. prosinec 2009

Dziękujemy za udostępnienie widokówek ze zbioru PW "Libra".

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 9. září 2009

Historie Sklářské Poruby je těsně spjata s rozvojem sklářství, s hledáním drahokamů a rud a od poloviny 19. století s turistikou.

Koncem 13. století koupil území dnešní Sklářské Poruby řád Johanitů z Teplic, aby zde hledal zlato a drahokamy.V polovině 14. století vznikla první sklárna. Pozdějším majitelem zdejších pozemků a iniciátorem výstavby dalších skláren se stala rodina Schaffgotschů, které patřily celé hory i s podhůřím. V těch dobách Krkonoše provrtávali hledači pokladů, Valoni, kteří sem připutovali ze západní Evropy. Stopy po jejich přítomnosti jsou viditelné v terénu do dnešních dnů v podobě štol, dolů, šachet a také tajemných znaků vyrytých ve skalách, které svědčí o nerostném bohatství našeho kraje.

Rozvoj sklářství byl spojen s intenzivním kácením lesů. Za dřevem potřebným k tavení skla „putovala“ sklářství údolími potoků do hloubi hor a spolu s nimi osady sklářů a dřevorubců. S „putujícími sklárnami” je úzce spojen i název Sklářská Poruba. Na vyrubaných holinách totiž vznikaly pastevecké osady, které byly zárodkem dnešního města. Název byl kodifikován Slezským institutem v roce 1946 a vyhlášen v Úředním věstníku Znovuzískaných zemí č. 5. Další sklárny vznikaly v letech - 1575 nad Českou strouhou, 1617 v Bílé dolině, 1754 v osadě Orle a v roce 1842 v údolí řeky Kamienné dosud stojící sklárna „Josefína”, po r. 1945 „Julia”. Po několik staletí bylo sklářství zdejším hlavním průmyslovým odvětvím. Veliký vliv na historii Sklářské Poruby měli čeští protestanti – náboženští emigranti, kteří sem přišli v roce 1578. Povolení založit zde osadu dostali od hraběte Schaffgotsche, známého svou náboženskou tolerancí. Takto vznikla osada Marysin na úpatí Szrenice. Ze skupiny českých emigrantů se do zdejší historie zvlášť pozitivně zapsali laboranti, znalci přírodní medicíny, kteří vyráběli specifická rostlinná léčiva. Během 17. A 18. století vznikaly další osady, a tak se Sklářská Poruba v 19. století stala jednou z největších sudetských vesnic. Tehdy se skládala z 26 osad a samot s 336 domy, dvěma kostely (katolickým a evangelickým), čtyřmi školami, dvěma sklárnami a šestnácti brusírnami skla, třemi mlýny a pilou. Hlavním zdrojem příjmů místního obyvatelstva byla práce v lese (dřevorubci a vypalovači), tavení skla (skláři) zemědělství a pastevectví. Právě salaše na vysokohorských loukách se staly základem pro dnešní turistické chaty.

Od poloviny 19. Století se začala intenzivně rozvíjet turistika. Lidská chuť poznat a osobně zakusit krásu putování po horách a především nádherného okolí – to vše způsobilo, že se Sklářská Poruba brzy stala známým střediskem turistiky a odpočinku v Dolním Slezsku. Přelomovou událostí bylo vybudování silnice z Piechowic přes Sklářské sedlo do Harrachova v roce 1847 a železniční trati z Jelení Hory do Tanvaldu v roce 1902. Od té doby si Sklářská Poruba hájí svou pozici nejznámějšího centra turistiky a zimních sportů. Další událostí významnou pro rozvoj turistiky byla výstavba sedačkové lanovky „Szrenica“ v roce 1962.

Koncem 19. století věhlas Sklářské Poruby jako krásného místa v lůně nádherné přírody přilákal do města umělce – spisovatele, básníky, malíře a řezbáře. Tak vznikla svébytná umělecká vesnička, na jejíž tradici navazují současní umělci.

Po roce 1945 většina ubytovacích středisek ve Sklářské Porubě přešla do rukou Fondu zaměstnanecké dovolené a Sklářská Poruba se stala jednou z nejznámějších rekreačních center v Polsku.

Městská práva získala Sklářská Poruba v roce 1959.

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 15. listopad 2008

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 3. červenec 2020

Na rohu ulic Jedności Narodowej a 1 Maja se nachází Promenáda rozhlasové Trojky s Promenádou hvězd tohoto programu a otisky rtů jeho novinářů.

Číst dál...

Podrobnosti

6. srpen 2008

Aktualizováno: 3. červenec 2020

Sklářská Poruba usiluje o titul Mineralogické metropole Polska - naše mineralogická nabídka je rok od roku bohatší.

Číst dál...

Podrobnosti

24. červenec 2008

Aktualizováno: 21. říjen 2021

Logo miasta Szklarska Poręba w wersjach:

• logo wektorowe .cdr (Corel 8.0 lub wyższy)
• logo wektorowe .pdf
• logo rastrowe .gif
• logo rastrowe .png
• logo rastrowe .jpg

Wniosek o wydanie materiałów i wydawnictw promocyjno-informacyjnych

Druk w formacie Word (DOC)
Druk w formacie Acrobat (PDF)

Strategia Promocji

Strategia Promocji Miasta Szklarska Poręba na lata 2020-2027

Podrobnosti

24. červenec 2008

Aktualizováno: 8. září 2022

Skład Rady Miejskiej kadencji 2018-2023 w Biuletynie Informacji Publicznej

Komisje - Kadencja 2018-2023 (w BIP)

Terminy posiedzeń komisji:

Komisja Rewizyjna – w każdy czwartek, godzina 10⁰⁰

Komisja Finansów i Spraw Społecznych – w każdy piątek, godzina 14³⁰,

Komisja Rozwoju Gospodarczego i Gospodarki Komunalnej – w każdy poniedziałek, godzina 15⁰⁰,

Komisja Skarg, Wniosków i Petycji – termin posiedzeń ustalany na bieżąco.

Skład Rady Miejskiej ubiegłych kadencji oraz pozostałe informacje o RM (w BIP).