Valoni
Valoni
byli dávní hledači minerálů a drahokamů,
kteří ve středověku přišli do Krkonoš a Jizerských hor. Byli
tak nazýváni: „… všichni cizinci z Benátska, Florencie nebo
jiní Valoni, kteří jako lidé hor, hledači kamenů nebo také
zdatní skláři prohledávali hory.”
Valonskou
“metropolí” byla Stará Sklářská Ves – dnes součást Dolní
Sklářské Poruby. Tehdy zde vznikla osada s kapličkou na
Orlí skále, krčmou a soudní lípou. Valoni ukazovali sklářům
místní ložiska křemene. První sklárna je zmiňována
v dokumentu ze 7. 8. 1366 jako "odedávna stojící ve
Sklářské Porubě”. Nad řekou Kamiennou se nacházela výrobna
kyseliny sírové, kterou zde získávali z úlomků pyritu.
Nedaleko
vodopádu
Szklarka Valoni objevili naleziště kouřového křemene a v údolí
řeky Kamienné zlato a ametysty. Zvláštní význam měl Chybotek –
balvan, který se dal rozhoupat a který podle valonských legend
uzavíral přístup k ukrytým pokladům.
Dnes
ve Sklářské Porubě působí dvě specializovaná muzea:
Mineralogické muzeum (Marysin, ul. J. Kilińskiego 20) a Muzeum Země
(Prostřední Sklářská Poruba, Szosa Jeleniogórska 9). Aktivní
je také Sudetské valonské bratrstvo, které kultivuje dávné
tradice a obřady.
Stezka vede z Dolní Sklářské Poruby od kostela Matky Boží Růžencové (zde si lze také zaparkovat auto), kolem Soudní lípy, místa, kde se nacházela nejstarší sklárna, údolím Kamieńczyku, kolem vodopádu Szklarky, přes Starou valonskou chatu, Muzeum Země, Muzeum Vlastimila Hofmana, Zlatý výhled, Krakonošův hrob a Chybotek zpět na parkoviště do Dolní Sklářské Poruby.
Trasa je jednoduchá a přístupná všem turistům nezávisle na věku a kondici, bohatě ilustrovaná tabulemi s popisem nejzajímavějších míst a vyznačená červenou barvou jako naučná stezka. Valonská stezka byla dále popsána v malém průvodci s přiloženou situační mapkou, který je k dostání na Odboru propagace města v centru Sklářské Poruby na ul. Jedności Narodowej 1 A.
Další atrakcí je možnost ochutnat tradiční valonské speciality, které servírují některé místní restaurace a pekárny. Seznam míst, kde jsoui k dostání valonské pochoutky, najdete dále v textu.
Popis stezky
„ Soudní lípa“ Stará Sklářská Ves – nejstarší část Sklářské Poruby, vznikla na počátku XIV. století a nejprve se jednalo o osadu úzce spojenou s valonskými hledači kamenů, drahokamů a s výrobou skla. Později zde byla založena vesnice s krčmou a soudní lípou, kde fojt ustanovoval místní právo.
„Kostel Matky Boží Růžencové” Nejstarší dochovaný kostel ve Sklářské Porubě, pochází z období kolem roku 1650. Na jižní a západní stěně jsou barokní a klasicistní náhrobky rodiny Preusslerů - zakladatelů a majitelů zdejších skláren.
„Nejstarší sklárna” V proláklině nad Sklářským potokem se nacházela nejstarší sklárna, zmiňovaná v dokumentu ze 7. 8. 1366 jako "odedávna stojící ve Sklářské Porubě”. Valoni ukazovali místním sklářům naleziště křemene, který byl základní surovinou k výrobě skla.
„Orlí skála” Podle místní tradice se zde ve středověku nacházela malá poutní kaple se zázračným obrazem Panny Marie. Toto místo navštěvovali Valoni vždy předtím, než vyrazili do hor.
„Strážnice” Žulová skála spojená se selským povstáním v letech 1587-1589, jemuž padl za oběť také majetek Schaffgotschů v okolí Jelení Hory. Z tohoto místa sedláci téměř dva roky bránili přístup likvidátorům povstáním uzavřením cesty do Dolní Sklářské Poruby. Do roku 1945 přírodní rezervace.
„Výrobna kyseliny sírové (witriolejnia)” Podnik, kde se z pyritu vyráběla kyselina sírová. Až do počátku XIX. Století se jednalo o největší podnik svého druhu v celém Prusku. Pyrit, nazývaný také „zlatem hlupáků“, byl těžen v nedalekých dolech vedle Zbojnických skal.
„Řeka Kamienna” Za svůj název vděčí řeka Kamienna svému kamenitému korytu. W Kamienné a jejích přítocích Valoni rýžovali zlato a drahokamy. O tom svědčí názvy potoků „Černé rýžoviště”, „Výplach”, „Zlatý potok”, „Safírová strouha”, „Rudník”.
„Vodopád Szklarky” V okolí vodopádu Szklarka těžili valonští hledači minerálů a drahokamů vzácný, nesmírně cenný kouřový křemen.
„Stará valonská chata” Sídlo Velkého mistra Sudetského valonského bratrstva. Sudetské valonské bratrstvo vzniklo 19. 9. 1999. Sdružuje hledače minerálů a drahokamů a také milovníky místní historie.
„Červená díra” Dávné ložisko pegmatitu. Je zde projektována kaplička svatého Vavřince, patrona valonských hledačů minerálů a drahokamů, jehož svátek je slaven každoročně 10. srpna.
„Muzeum Země” Zde můžete obdivovat a zakoupit minerály z Krkonoš, Jizerských hor a také jiných koutů světa. Vedle se nachází „Hladová krčma” s místními jídly na valonský způsob a Valonský skanzen – rekonstruované valonské rýžoviště na České strouze sloužící k získávání zlata a drahokamů.
„Dům Vlastimila Hofmana” V tomto domě, dnes muzeu, žil v letech 1947-1970 Vlastimil Hofman, „malíř vnitřního lesku”, největší umělecká osobnost poválečných Krkonoš.
„Krakonošův hrob” Na tomto místě Duch hor - Krakonoš, vyhnaný zlými lidmi ze svého odvěkého sídla na planině pod Sněžkou, zemřel samým žalem při pohledu na své milované hory a nalezl zde místo posledního odpočinku.
„Zlatý výhled” Panoráma Krkonoš od Sněžky přes Słoneczniki, Długi Grzbiet, Wielki Szyszak, Śnieżne Kotły, Labský štít až po Szrenici. Od středověku místo hojně navštěvované Valony, horaly a turisty.
„Chybotek” Žulový balvan, který se dá rozhoupat a který podle legend uzavírá přístup k ukrytým pokladům. Chybotek měl zvláštní význam pro hledače minerálů a drahokamů. Byl považován za místo, z něhož Valoni po odsloužení příslušných obřadů vyráželi na své výpravy.
Valonské pochoutky
- Valonská placka - Restaurace „Metafora“, ul. Objazdowa1
- Valonské pirohy - „Krkonošská krčma“, ul. 1-go Maja 11a
- Valonský žurek - Restaurace „Kaprys”, ul. Jedności Narodowej 12
- Valonský chléb - Pekárna U Kukiełků, "Horská pekárna” manželů Raźných, ul. Jedności Narodowej 10
- Valonský máslový zákusek - Pekárna "Pod Zegarem” manželů Stochajových, ul. Jedności Narodowej 1
- Valonské precle a preclíky, valonské kulebjaky – Pekárna u
Baců, ul. Chopina 2
